Komunikace je prostředek, který nám může zajistit vzájemné porozumění, pomůže nám vytvořit bezpečné prostředí naplněné důvěrou, tvořivostí, spoluprací a nadšením pro objevování a růst.

Pokud vás tato věta zaujala a kladete si otázku, jak to udělat, čtěte dál.

Komunikační vzorce se předávají z generace na generaci. Není to tak dlouho, co se celospolečenský zájem soustředil při výchově dětí především na poslušnost.

Mocenská kultura, která je založená na poslušnosti, nedává mnoho prostoru pro tvořivost a jedinečnost.

Mnohem důležitější je zapadnout do řady, poslouchat autority a nevyčnívat. Komunikační vzorce, které odpovídají tomuto zadání, stále ještě převládají v našich automatických reakcích. Mají velký potenciál tvořit oddělenost, stimulovat neporozumění, vzdor a blokovat nadšení z objevování a učení i přirozenou tvořivost a zvídavost.

Existují i jiné cesty. Nejsou nám zcela cizí, jen je zpravidla nemáme tak dobře zažité.

Zvu vás k malému experimentu, v němž můžete prožít, co znamená ovládat a být ovládán, a ochutnat, jak chutná porozumění, blízkost a podpora.

Záměrem tohoto experimentu je prohloubit naše vědomí a na vlastní kůži zažít, jak tím, jak komunikujeme s druhými, můžeme podpořit jejich přirozenou touhu poznávat, učit se, růst a spolupracovat nebo ji udusit.

Průvodcem nám bude koncept Marshalla Rosenberga Nenásilná komunikace.

Přijďte si pohrát, prožít a posunout hranice zóny vlastního komfortu.